Moderní-Dějiny.cz

Volyňský masakr a polsko-ukrajinské vztahy v první půli 20. století

Publikováno: 29.11.2017, Aktualizováno: 16.12.2017 18:00

Pracovní listy jsou vytvořeny pro české učitele a jejich žáky s cílem představit kořeny, průběh a tragické důsledky tzv. volyňského masakru, organizovaného vraždění Poláků v letech 1943-45, v širším kontextu polsko-ukrajinských vztahů ve 20. století. Zároveň tematizují současnou perspektivu dávných tragédií v podobě reflexe dnešních historiků, umělců či politiků.

Volyňský masakr a polsko-ukrajinské vztahy v první půli 20. století

Válečné zločiny, etnické čistky nebývalého rozsahu, nazývané volyňskou řeží (masakrem), páchali především tzv. banderovci, členové Organizace ukrajinských nacionalistů – OUN (B) a Ukrajinské povstalecké armády na nevinných civilních obyvatelích na Volyni a také v dalších oblastech jihovýchodní části předválečného polského území. První vražedné akce se odehrály již v dubnu 1943, 11. července 1943 pak byla zahájena plánovaná masová „řež“ (masakr) Poláků na Volyni. Podle odhadů současných historiků víme, že bylo v jejím důsledku zavražděno 50 – 60 tisíc dětí, žen a mužů, a to během několika měsíců. Počet obětí na celém území předválečné Druhé polské republiky obydleném Poláky a Ukrajinci se odhaduje na více než 100 tisíc. Poláci v čase vražedných akcí organizovali rychle sebeobranu, v některých místech provedli odvetné ozbrojené akce, v důsledku kterých zahynuly tisíce osob z řad ukrajinských obyvatel.

Soubor pracovních listů nabízí úkoly, které umožní českým žákům na základě studia pramenů, textů historiků a komparace se známějšími dějinnými událostmi genocidní povahy poznat kapitolu polských novodobých dějin, která v českém prostředí není známá a zůstává ve stínu mediálně známějších událostí, jakými jsou kupříkladu tragické osudy židovských obyvatel předválečného Polska, ghetta a koncentrační tábory nebo sovětské zločiny proti lidskosti spáchané na polských vojácích v Katyni. Pracovní materiály však nemají za cíl nabídnout jen zdroj základních faktografických informací k tématu, ale jsou v prvé řadě koncipovány tak, aby přiměly žáky k zamyšlení nad základními otázkami:
Jak je možné, že k takovýmto děsivým činům vůbec došlo? Čím jsou motivovány? Co víme o myšlení a chování pachatelů? Jaké šance měly oběti, co a proč riskovali jejich zachránci? Jak toto zločinné jednání ovlivnila válka? Jakou protireakci tato vražedná akce vyvolala a co v budoucnu ve vztazích obou národů změnila? Jak se s tímto dědictvím minulosti vyrovnat dnes? Jakým způsobem takové události máme odhalovat, připomínat? Proč je podstatné o nich dnes diskutovat? Z jakých důvodů k takovýmto nelidským činům dochází i dnes, po všech zkušenostech?

Závěrečná aktivita navazuje na předchozí pracovní listy, základní poznání historických událostí volyňského masakru v souvislostech je pro její naplnění (reflexi a zpřítomňování minulosti) podstatné. Má studenty přivést k poznání, že minulé stále ovlivňuje naši současnost. Poznají, že historické události, obzvláště tak tragické jako volyňský masakr a veškeré jeho příčiny, okolnosti či děsivé důsledky, nejsou jen dávné události redukované na texty v zaprášených knihách, dokumenty a fotografie v archivech, ale stále žijí, utvářejí naši přítomnost, vyvolávají nejrůznější kontroverze, spory a silně utvářejí vzájemný obraz příslušníků sousedních národů. Aktivita rovněž vede k poznání, že pravdivý obraz mnohých dějinných událostí, které se celá desetiletí záměrně zamlčovaly, mnohdy překrucovaly, vychází najevo až nyní. A toto poznání je často kruté a pro mnohé těžko stravitelné. Provázejí je spory mezi historiky, ale téma také silně rezonuje v dnešní polské i ukrajinské společnosti a stává se také tématem politickým. Zdá se, že polské nahlížení na volyňskou řež je vcelku jednoznačné, události jsou popsány, prameny se zveřejňují, téma je stále více popularizováno (včetně stinných míst na polské straně – polská odveta, akce Visla atd.), objevuje se stále více pamětních desek a pomníků, existují metodické materiály pro učitele a bohatá literatura. Na Ukrajině v přístupu k této historické události převažuje spíše rozdělení společnosti - protikladná hodnocení či vysvětlování, od bagatelizace zločinů nacionalistických jednotek UPA za války, jejich vysvětlování jako obrany proti polonizaci a součásti boje za nezávislou Ukrajinu, přes snahu o vyvážený, objektivní pohled až po upřímnou omluvu a přiznání viny. Mnozí dokonce považují polskou snahu otevírat tato témata, diskutovat o nich a připomínat je jako útok na ukrajinskou národní hrdost. Naopak oslavování a úcta prokazovaná dnes Banderovi, OUN či UPA na Ukrajině jako hrdinům v boji za svobodnou zemi je v kontextu tragických válečných křivd v Polsku vnímána z pochopitelných důvodů velice negativně.
Pracovní materiály tedy mají přivést žáky k zamyšlení nad tím, jak se s takto „krvavými ranami“, které historie zanechala v polsko-ukrajinských vztazích a dodnes nejsou zhojeny, vyrovnat. Zapomnění či vytěsňování z dějinné paměti versus odhalování a připomínání. Jakou protireakci tato vražedná akce vyvolala a co v budoucnu ve vztazích obou národů změnila? Jak se s tímto dědictvím minulosti vyrovnat dnes? Jaká kultura vzpomínání by byla nejadekvátnější, jak na polské tak na ukrajinské straně? Jakým způsobem takové události máme odhalovat, představovat veřejnosti, připomínat? Proč je podstatné o nich dnes diskutovat? Jaké postoje a činy mohou vést ke smíření, k pojmenování viny a k odpuštění? K zamyšlení a odpovědím na tyto nelehké otázky pomohou žákům nabízené texty i obrázky návrhu jednoho z pomníků. Protože materiály jsou připraveny pro české žáky, je v nich na závěr rovněž podnět k zamyšlení nad našimi národními „kostlivci ve skříni“. Jaké máme my, Češi, v naší nedávné minulosti tragické spory či nevyřešené „účty“ se sousedy?

Obsah:
I. Místo: Volyň
II. Volyňský masakr
III. Reflexe dnešních historiků, umělců či politiků

Pro učitele jsou na portálu Moderní dějiny.cz připraveny k pracovnímu listu a doplňující výukové prezentaci také další doplňující materiály – TEXTY KE STUDIU A PRAMENY, které mohou při přípravě hodiny či semináře na téma volyňského masakru využít.

Na závěr je důležité připomenout, že polský sejm v roce 2016 ustanovil 11. červenec (výročí tzv. „krvavé neděle“ a den nejrazantnějšího výbuchu krutých zločinů) Národním dnem památky obětí genocidy spáchané ukrajinskými nacionalisty na občanech bývalé II. polské republiky.

Materiál vznikl ve spolupráci Polského institutu v Praze a portálu Moderní dějiny.cz.

Přílohy

pdf
Volyňský masakr a polsko-ukrajinské vztahy v první půli 20. století
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 4,35 MB | Stáhnout soubor...

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

20.11.

Volyňský masakr - texty ke studiu a prameny

Soubor nabízí českým učitelům doplňující materiály, které mohou využít při přípravě hodiny nebo semináře na té...
14.9.

Polská (protipolská) operace NKVD v letech 1937-1938

Soubor pracovních listů má seznámit české žáky s tématem, které bohužel stále patří mezí méně známé kapitoly d...
13.9.

Jen dál pleň tu polskou špínu! (protipolská operace NKVD – Stalinův etnický teror)

Tzv. Velká čistka, jak stalinské represe třicátých let 20. století označil krakovský rodák Aleksander Weissber...
6.1.

Historická reflexe Katyňského masakru a jeho vliv na polsko-ruské vztahy

Text na základě studia odborné literatury popsuje katyňský masakr, při kterém na jaře roku 1940 sovětská NKVD ...
17.8.

Člověk ve válce a válka v člověku - polské zamyšlení

Po ničivých zkušenostech druhé světové války bylo Polsko jinou zemí než ta, která 1. a 17. září 1939 přijala v...
11.8.

Cizincem ve vlastní zemi? - polské zamyšlení

Co je patriotismus? Je integrujícím faktorem, nebo spíše znemožňuje harmonické soužití? Jaká je role historie,...
3.3.

Národ bez jedné plíce aneb příběh polských „Kresů“

Poláci jsou divný národ. Polský národní epos, Pan Tadeáš Adama Mickiewicze, začíná slovy „Litvo, má vlasti“. A...

_Prameny

Svoboda slova, cenzura a propaganda v Československu 1968

Aktualizováno: 27.6.2018 22:16 | Rubrika: Československo v letech 1948-1968
Svoboda slova, cenzura a propaganda v Československu 1968

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita zkoumá fenomén vlivu cenzury a propagandy na svobodu slova na konkrétním historickém příkladu Československa v roce 1968.

_Metodika

Československo 1938 – uprchlíkem ve vlastní zemi – osudové osmičky

Aktualizováno: 12.10.2018 22:57 | Rubrika: Československo v letech 1938-1945
Československo 1938 – uprchlíkem ve vlastní zemi – osudové osmičky

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato výuková aktivita se věnuje událostem kolem Mnichovské konference a bezprostředně po ní a reflektuje změny v české společnosti a v politickém zřízení druhé republiky. ...

_Aktuality

Ostravské setkání českých a polských studentů

Aktualizováno: 12.11.2018 23:05 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Ostravské setkání českých a polských studentů

Ve dnech 25.–27. října 2018 se uskutečnila první část VII. ročníku mezinárodní výměny s polskými studenty. Nabídla účastníkům setkání s českou historií, Ostravou, jejími památkami a významnými historickými místy. Akce se konala v ...

_Dějiny v médiích

Speciál Aktuálně.cz: Konec všech iluzí. Okupace očima pamětníků.

Aktualizováno: 25.9.2018 14:00 | Rubrika: Speciály
Speciál Aktuálně.cz: Konec všech iluzí. Okupace očima pamětníků.

Upozorňujeme učitele a žáky na speciál, který zpravodajský server Aktuálně.cz připravil pro své čtenáře. Nabízí mnoho cenných svědectví výrazných českých osobností a doprovodných materiálů vhodných do výuky (Události 1968, Invaze ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2018 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT