Ve svých pamětech Václav Černý věnoval pozornost rovněž přednímu komunistickému politikovi, ministru informací (1945–1953) a kultury (1953–1954) Václavu Kopeckému, jeho příteli Juliu Fučíkovi a zrození legendy Reportáže psané na oprátce.

V noci z 12. na 13. prosince 1981 vyhlásil generál Wojciech Jaruzelski výjimečný stav. Polští komunisté tehdy ztráceli autoritu kvůli stále silnějšímu vlivu nezávislé odborové organizace Solidarita. Někteří pochopili výjimečný stav jako vojenský puč a zradu národa, jiní se stavěli za Jaruzelského a tvrdili, že uchránil zemi od údajné sově...

V totalitním Československu, podobně jako v dalších totalitních státech, byli lidé, kteří se určitými názory či přesvědčeními neshodovali s nastavenou politikou státu, nespravedlivě stíhaní a věznění. Na jejich podporu byl založen např. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), různé druhy pomoci organizovaly i další nezávislé občan...

Mírový klub (MKJL) byl jednou z občanských iniciativ, které vznikly v druhé polovině 80. let (z dalších například České děti, Demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu či Společnost přátel USA). MJKL založili v Praze Ota Veverka, Stanislav Penc a Heřman Chromý. Náplní činnosti klubu bylo rozvíjení alternativní kultury a spoluprá...

Přinášíme ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany. Vzpomíná na své rodiče, a to především v souvislosti s jejich vězněním. Krátce po únorovém převratu bylo Emanuelovi a Jiřině Zábranovým, coby příslušníkům Národně socialistické strany, znemožněno učit, byli zatčeni, souzeni a vězněni.

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách. 

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení v normalizačním Československu, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. 

Revolver Revue (do 5. čísla pod názvem Jednou nohou) vznikla ve 2. polovině 80. let jako v pořadí druhý undergroundový samizdatový časopis (prvním byl časopis Vokno), pokrývající podstatnou část nezávislé kultury. U založení „Revolverky“ stáli Ivan Lamper, Viktor Karlík a Jáchym Topol). 

V ukázkách najdete texty z deníkových záznamů Jana Zábrany. Zamýšlí se nad rolí spisovatele ve společnosti, resp. v komunistickém státě. Připomíná jak ty, kteří morálně neobstáli, tak ty, kteří nátlaku nepodlehli. Ostře komentuje stať básníka Josefa Kainara v časopise Plamen „Není se zač stydět“ a v závěrečné ukázce vzpomíná na bizarní ná...

V totalitním Československu, podobně jako v jiných nedemokratických státech, byli lidé, kteří se svými názory či přesvědčeními neshodovali s nastavenou politikou státu, nespravedlivě stíhaní a věznění. Na jejich podporu byl založen např. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). 

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. Spojovala názorově různorodou skupinu lidí, kterým byl spole...

Disident a obhájce lidských práv, bojovník za prosazování právní kultury v komunistickém systému Pavel Wonka (23. 1. 1953 – 26. 4. 1988) se pro své postoje stal politickým vězněm režimu a nakonec tragickou obětí nezákonné soudní a vězeňské praxe. Je posledním politickým vězněm, který zemřel ve vězení. 

Pracovní list nabízí pestrou škálu dobových pramenů (texty, fotografie, anekdoty a karikatury), které dokumentují celkový záběr, konkrétní podoby a cíle proticírkevní propagandy v komunistickém Československu. Dobové prameny jsou doplněny otázkami a úkoly pro žáky a materiál tak vhodně doplňuje výukové prezentace na toto téma z našeho por...

Soubor pracovních listů k shrnující prezentaci Rok po roce - 1965–1969 v Československu je zaměřen na práci s dobovými prameny (texty, fotografiemi, svědectvími, grafem či státními znaky) k vybraným významným událostem a fenoménům československých dějin první půle 60. let.

Přečtěte si ukázku z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor popisuje, jak na obsazeném rakouském území v roce 1915 shromažďoval pro válečný archiv ruské proklamace a vyhlášky. Mohl tak zblízka pozorovat bědné životní podmínky v ghettech haličských Židů nebo otřesné prostředí lazaretních vlaků.

Shrnující rozsáhlá prezentace je zaměřena na vybrané významné události a fenomény světových dějin v letech 1975-1979. Je doplňujícím materiálem cyklu Rok po roce, který je zpracováván na základě stejnojmenného rozhlasového pořadu připravovaného pro ČRo 6 Petruškou Šustrovou a Petrem Kourou. Prezentace s pomocí řady dobových fotografií shr...

Soubor pracovních listů k shrnující prezentaci Rok po roce - 1960-1964 v Československu je zaměřen na práci s dobovými prameny (texty, fotografiemi, svědectvími, grafem či státními znaky) k vybraným významným událostem a fenoménům československých dějin první půle 60. let.

Literární historik Václav Černý ve svých pamětech vykresluje osudy sudetských měst a architektonických památek v poválečném období – vylidnění, vyrabované domy, chátrající kostely a další devastaci památných objektů, dokonce i znesvěcování hrobek kvůli hmotnému zisku. Připomíná také nápadné mizení masarykovských památníků…

Studie popisuje předehru, průběh a dopad tzv. babického případu z roku 1951, kdy v malé obci na Třebíčsku nedaleko Moravských Budějovic byli v noci 2. července zastřeleni tři funkcionáři KSČ. Případ není dodnes řádně objasněn. Studie se snaží dle zjištěných faktů a svědectví popsat průběh celého případu.

Přinášíme vybrané ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany, va kterých líčí a hodnotí životní podmínky v socialistickém státě – na jedné straně špatné hospodářství, nedostatečné zásobování a služby, fronty, nedostatek léků, všudypřítomné úplatkářství, na druhé straně luxusní život rodin „vedoucíc...