Desetihodinový komponovaný pořad, vysílaný ke 40. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Autor se vrací k událostem v tzv. Palachově týdnu v roce 1988 a 89 a po letech hovoří s přímými účastníky událostí s využitím archivních materiálů Videožurnálu. Režie P. Kačírek.

Na území nikoho mezi Československem a Rakouskem se střílelo ještě v osmdesátých letech. Jedna z cest na Západ vedla pod zemí. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.

Příběhy železné opony - Přistál v Bavorsku a němečtí novináři mu říkali ptačí muž. A to i přesto, že na rogalu letěl jen jedinkrát v životě. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa

Chartisté to měli v časech vrcholící normalizace hodně těžké. Velkou dávku osobní odvahy přitom museli prokazovat především signatáři žijící daleko od Prahy. Spisovatel Jaromír Šavrda zaplatil za své postoje životem. Režie P. Všelichová

Dokumentární úvaha o geniu loci Hrádečku, místa, kde se protínají závažné dějinné události s obyčejnými i neobyčejnými lidskými osudy. Režie Andrej Krob.

Jak utéct v časech Husákovské normalizace na Západ? Nejsnadnější cesta vedla přes Jugoslávii. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.

Příběhy železné opony patří k nejúspěšnějším televizním projektům svého druhu. Cyklus začalo vysílat ostravské studio Česká televize v roce 2006 a tehdy projekt získal Televizní cenu Elsa za „nejlepší publicistický pořad roku“ a výroční cenu Trilobit od Filmového a televizního svazu.

Sledujte díl seriálu "Neznámí hrdinové", který se zaměřuje na významnou osobnost disentu Františka Stárka. Jeho podtitulek - z undergroundu do BIS, naznačuje, že jde o retrospektivní pohled, kdy "Čuňas" vzpomíná na své undergroundové začátky.

Krátce po zveřejnění Charty 77 rozjela StB akci Asanace. Ze země doslova vyštvala desítky známých lidí. Akce Asanace byl krycí název pro operaci StB z přelomu 70. a 80 let 20. stol., která si kladla za cíl přinutit signatáře Charty 77 k odchodu z Československa. Byly při ní použity donucovací prostředky, vydírání, psychické i fyzické týrá...

Dva a půl roku nepodmíněně za nevinné loutkové divadlo - to patřilo k absurditě normalizačního režimu. Lenka Fialová, rozená Horáková, se v srpnu 1974 vypravila se šesti přáteli na Hostýn hrát loutkové divadlo. Byli však všichni sledováni policií, zatčeni a tvrdě odsouzeni u kroměřížského okresního soudu za údajné pobuřování.

Kvůli svému otci si musel změnit jméno, aby mohl vystudovat alespoň střední školu. Na vysokou ho nepustili a pracovat směl jen u pohřební služby. Po celou komunistickou éru byl izolován a různými způsoby šikanován. V roce 1987, když v Mnichově jeho otec zemřel, mu československé úřady neumožnily odjet ani na pohřeb. Vysokoškolské vzdělání...

Proč skončil mladý student na dně Macochy? Zabili ho, tvrdí jeho blízcí, kterým už téměř třicet let nikdo nevěří. Pomozte s Českou televizí odhalit viníky případů, které měly zůstat zapomenuty. Pilotní díl celého projektu připravila režisérka Petra Všelichová.

Srpen roku 1968 trávili manželé Holibkovi legálně u příbuzných v západním Německu. Zde je také zastihla okupace Československa. Po návratů domů dlouhodobě uvažovali o emigraci, protože Jiří Holibka byl právě kvůli příbuzným považován za "politicky nespolehlivého". Pro opětovné vycestování potřebovali tzv. výjezdní doložku.

Disident Pavel Wonka zemřel 26. dubna 1988 v československém vězení. V době, kdy se hroutilo komunistické panství ve východní Evropě. Navíc v době, kdy on sám si už vyřizoval povolení k vystěhování do západního Německa, aby tam začal nový život. Po tomto zatčení skončil Pavel Wonka znovu ve vězení a z něj už nevyšel. Byl v té době nemocný...

František Hejnal odmítl spolupracovat s StB. Proto se dostal do na půl roku do vězení. Hrozili mu obviněním ze špionáže a trestem až na dvanáct let. Odmítl donášet na jednoho švýcarského diplomata, se kterým se spřátelil na závodech, jenž organizoval v Ouběnicích. V té době došlo k vyhoštění jednoho československého diplomata ze Švýcarska...

Když Jiří Runkas zjistil, že v komunistickém Československu nedokáže žít a nedostal povolení k cestě na Západ, sestrojil si s manželkou balon, kterým chtěli přeletět železnou oponu. STB jej však na základě anonymního udání zatkla a tak mu překazila pokus o úlet do svobodného světa.

Aby se Vladimír Kříž dostal do emigrace podnikl značně riskantní cestu. Kvůli tomu, že odsoudil okupaci Československa v roce 1968 byl vyhozen z místa metodika mimoškolního vzdělávání při Okresním kulturním středisku v Jihlavě. Využil toho, že jeden podnikavý australský farmář vyhlásil na svých pozemcích nezávislé knížectví Hutt River, st...

Jiří Gruntorád se poprvé osobně setkal se samizdatem úplně náhodou. Bylo to v pražském bytě disidentů manželů Bendových, kde jako zedník Obvodního podniku bytového hospodářství opravoval poškozenou omítku. Svět samizdatu jej očaroval tak, že jej začal sám přepisovat a tajně distribuovat.

Bez právní pomoci Milana Hulíka by řada disidentů jistě dopadla mnohem hůře, než nakonec skončila. Poskytoval právní pomoc a obhajobu disidentům. Zapojil se do procesu s Plastic People of the Universe, obhajoval Jarmilu Bělíkovou, Petra Cibulku, Petra Pospíchala, Petra Uhla, Františka Stárka a další.