Pedagog a mluvčí OF vzpomíná na prověrkové komise po roce 1989, na výmluvy bývalých komunistických pohlavárů, nechybí ani konkrétní případ.

Pedagog a mluvčí OF vzpomíná na to, jak vypadal start Listopadu ´89 na střední škole na Ostravsku.

Pedagog a mluvčí OF hovoří o protikomunistických motivech lidí na Ostravsku. Domnívá se, že byly jiné než v Praze.

Československý emigrant vzpomíná na noční můry, které ho trápily řadu měsíců v nové vlasti - USA. Podobné sny popisuje řada dalších emigrantů.

Advokát, který v období normalizace obhajoval české disidenty, hovoří o tom, jak se ke své profesi a svým aktivitám dostal.

Československý emigrant hovoří o tom, jak mu v USA pomohli čeští krajané, "starokrajané", kteří do USA odešli dříve a už tam byli dávno zabydlení. Líčí jejich vztahy od pozvání na obědy a večeře až po dlouholetá přátelství.

Člen hudební skupiny The Plastic People of The Universe vzpomíná na akci StB Asanace, pomocí které chtěl komunistický režim normalizačního Československa donutit nepohodlné lidi k emigraci.

Advokát, který obhajoval české disidenty, popisuje, jaké možnosti za normalizace při obhajobě mohl využít.

Advokát, který v období normalizace obhajoval české disidenty, vzpomíná na proces s kapelou The Plastic People of The Universe. Během něj zahájil svou advokátní kariéru, asistoval totiž JUDr. Cvilíčkovi.

Telefonický vstup Václava Havla z roku 1988 do vysílání Rádia Svobodná Evropa k jubilejnímu výročí vzniku ČSR, v němž se Václav Havel zamýšlí nad dezinterpretací moderních československých dějin i potřebou nezkreslené výuky historických témath ve školách i mezi širokou veřejností.

Rozhlasová promluva z původního vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE), ve které se filosof Erazim Kohák, žijící v exilu, věnuje tradicím českého politického myšlení. Zejména zmiňuje filosofii T. G. Masaryka.

Dosud neznámý svědek upálení Jana zajíce 25. února 1969 na Václavském náměstí v Praze pan Miroslav Dvořák nám poskytl svou výpověď. Vzpomíná na to, jak prožil tento den a jak se dostal na samotné místo činu, do průjezdu domu č. 39 na Václavském náměstí.

V tomto filmu se setkáte se dvěma ženami-disidentkami, Petruškou Šustrovou a Jiřinou Šiklovou. Každá zvlášť popisuje roli žen v disentu, která je, jak lze i z jejich vyprávění poznat, neprávem opomíjena. 

Bratr Jana Zajíce, Jaroslav, vzpomíná na to, jak jej chtěli komunisté vyloučit z vysoké školy. Jako záminka jim měla posloužit britská vlajka, kterou si na památku přivezl ze zahraniční cesty a jako artefakt pověsil na stěnu ve svém pokoji na koleji.

Sestra Jana Zajíce Marta Janasová vzpomíná na to, jak po sebeupálení bratra musela maminka odejít z práce a ona sama nemohla studovat vysokou školu, přestože měla vynikající prospěch a úspěšně vykonala přijímací zkoušky.

Socioložka Jiřina Šiklová vzpomíná na to, jak se chovali vyšetřovatelé při výsleších. Jaké metody používali? Chovali se jinak k mladším a starším lidem? Jinak k mužům a jinak k ženám?

Víte, co je to díra nebo filcunk? Chartistka a manželka chartisty a spisovatele Jaromíra Šavrdy vám to osvětlí. Ve vzpomínce na podmínky, ve kterých byl její muž vězněn, na šikanu, kterou tam zažíval, na zabavování jídla a zavírání na samotku.

Chartistka a manželka disidenta, signatáře Charty 77, spisovatele Jaromíra Šavrdy vzpomíná na to, jak u nich doma v ostravském bytě probíhaly za normalizace domovní prohlídky či zabavování rukopisů a knih.

Jak vypadaly výslechy žen v 70. a 80. letech? Lišily se nějak metody či přístup StB při výsleších mužů a žen? A cítila publicistka Petruška Šustrová nějaký posun mezi chováním vyšetřovatelů StB v sedmdesátých a osmdesátých letech?

Přepis besedy s Danou Němcovou a Petrem Placákem, která byla součástí studentské minikonference v Chomutově v listopadu 2012. Tématem rozhovoru byly vzpomínky na školní léta a život v časech normalizace. Debatu moderoval Josef Märc.