Povstání ve varšavském ghettu bylo jedním největších konfliktů mezi Židy a německou armádou a je považováno za jeden z nejvýznamnějších projevů protinacistického odboje během druhé světové války. Pracovní list navazuje na stejnojmennou výukovou prezentaci, kterou je možno použít pro výklad v hodině.

Ředitel knihovny Libri prohibiti hovoří o chodu samizdatové edice, výběru autorů a odsouzení za podvracení republiky.

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových pramenů, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách rekonstruovat příčiny, průběh a důsledky dramatických událostí na Těšínsku v roce 1938.

Soubor svědectví pamětníků, která se váží k situaci po obsazení československého pohraničí německou a také polskou armádou v roce 1938, útěkům a převádění na Ostravsku před 2. světovou válkou a po jejím vypuknutí. Vzpomínky jsou v pro potřeby tohoto pracovního listu doplněny otázkami a úkoly pro žáky.

Dokumentární snímek je výpovědí některých členů neoficiálního sdružení folkových písničkářů Šafrán, které v Československu působilo v 70. letech. Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák, Petr Lutka a Dagmar Andrtová-Voňková vzpomínají na normalizaci, na konfrontaci s režimem i na krušná léta v emigraci, ke které byli někteří don...

Krátký dokumentární snímek líčí odbojovou činnost ostravských skautů za druhé světové války. Kryštof Hyvnar popisuje průběh akcí a jejich historické pozadí, pamětnice Dobromila Vaňková vykresluje tragédii na samotném konci války, kdy gestapo mučilo a zabilo její kamarády ze skautského oddílu. Jejich těla nakonec sama pomáhala identifikova...

Soubor pracovních listů pro žáky, každý z nich je založen na práci s konkrétním historickým pramenem k odsunu Němců ze severní Moravy po skončení II. světové války. Žáci mohou analyzovat dobové úřední prameny (zprávy, protokol, výměr o odtransportování, transportní seznam) a také vzpomínku pamětnice.

Soubor pracovních materiálů nabízí žákům možnost nahlédnout do dobových pramenů a vzpomínek, z nichž zjistí, jakými způsoby byl ostravský disident a spisovatel Jaromír Šavrda perzekvován státní mocí, jaký měl pobyt ve vězení dopady na jeho psychický i fyzický stav a jak se věznění odrazilo v jeho postojích a chování po propuštění.

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových svědectví, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách přemýšlet o příčinách a důsledcích emigrace (především mladých lidí) z normalizačního Československa. 

Ostravský básník a publicista Ivan Motýl v krátkometrážním snímku vzpomíná na své dětství strávené ve skautském oddíle Sirius. Na pozadí stručné historie skautingu, pionýrských oddílů v Československu a jejích organizace vyjevuje, co pro něj znamenalo být skautem. V závěrečné části se také zmiňuje o fenoménu trampingu na Ostravsku.

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik článků z dobového tisku, fotografii a karikaturu, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách přemýšlet o průběhu a důsledcích mnichovské konference čtyř velmocí, která zásadním způsobem měnila nejen československé hranice, ale především mezinárodní vztahy a politiku významných evr...

Pracovní list pro žáky k tématu poválečného odsunu Němců z ČSR a jeho stále citelných důsledků se skládá ze dvou částí. V první žáci pracují s texty vzpomínek pamětníků vysídlení, zatímco v druhé sledují pomocí dobových a současných fotografií proměny kulturní krajiny v Sudetech.

Pamětnice Kristina Tesková popisuje v krátkometrážním dokumentu osud svůj i své rodiny za války a těsně po válce. Líčí, jak byl její otec nasazen na nucené práce a peripetie matky a tety prchajících před Rudou armádou s osmi dětmi. Vypráví, jak se jim jakožto českým Němcům z oblasti Hlučínska, jež za války spadalo pod Říší, podařilo o chl...

Studie je věnována porovnání dvou míst úzce spojených s „konečným řešením židovské otázky“, a to Terezínu a Westerborku. Obě místa fungovala jako místo, kde byli Židé shromážděni před odtransportováním na východ, do vyhlazovacích táborů. Ačkoliv tedy jejich účel byl velmi podobný, v mnohém se tábory lišily.

Text si klade za cíl seznámit pedagogy středních a základních škol dnešního Moravskoslezského kraje s regionálním politicko-nacionálním vývojem a dalšími specifiky historie oblasti. Na jeho základě by měli učitelé své žáky seznámit alespoň se základními fakty, ale také s obecnými vývojovými trendy, které jej poznamenaly v průběhu 20. stol...

Pracovní listy pro žáky přinášejí několik úkolů k tématu česko-polského sporu o Těšínsko v letech 1919-1920. Jsou založeny na práci s dobovými prameny (vyhlášky, karikatury), využívají rovněž současnou publicistickou reflexi dávných událostí a názorné mapy.

Obsahem aktivity je četba a rozbor autentických deníkových záznamů kopřivnické skautky Lídy Šumné (10. 11. 1920 – 20. 12. 1998), které si psala v letech 1937–1942. Deník poutavě a čtivě zachycuje období jejího života, které se odehrávalo v nelehké době na sklonku první republiky a v prvních letech druhé světové války. 

Občanské sdružení PANT připravilo pro pedagogické pracovníky Moravskoslezského kraje další dvě metodické publikace. První je zaměřená na soudobé regionální dějiny, druhá na prevenci extremismu na školách. Obě publikace si můžete do rozebrání zásob objednat zdarma na našem e-shopu. 

Po radikálně přerušeném demokratizačním procesu se Československo na dvacet let ponořilo do normalizační šedi. Místem, kde se úspěšně dařilo představitelům režimu potírat sebemenší náznaky opozičního úsilí, byl tehdejší severomoravský kraj. Přesto se i zde rozvinuly disidentské i samizdatové aktivity.

Výuková prezentace se zabývá novými směry a možnostmi výtvarného umění využívaných umělci od druhé poloviny 20. století. Bohatě ilustrovaná prezentace určena především studentům vyšších ročníků gymnázií a zájemcům o výtvarné umění.