On-line deník Aktuálně.cz a portál Moderní dějiny připravily multimediální projekt "Svědectví o svobodě". Seriál přinese postřehy o tom, jak se život v Česku změnil od listopadu 1989. Hodnotit 20 let svobody nebudou žádné V.I.P. osobnosti, ale lidé spíše méně známí. Všichni však mají svůj výrazný a silný příběh z doby totality.

„Z těch uplynulých dvaceti let jsem smutný. Protože mé naděje z prvních týdnů po listopadu se nenaplnily. Ale jsem přitom mimořádně šťastný člověk, že komunismus padl. Je to paradoxní, ale jsem smutný i šťastný dohromady." Tak hodnotí katolický kněz František Lízna uplynulých dvacet let. Sedíme na venkovské faře ve Vyšehorkách na Moravě, ...

„Rok 1989 prohlašuji za omyl," tvrdí Leo Žídek, předseda ostravské pobočky Konfederace politických vězňů. „Sice jsme tenkrát dostali velké šance, jak proměnit znovuzískanou svobodu v budování solidní demokracie, ale nebyli jsme na to zralí," říká bývalý vězeň z uranových dolů.

Byl vůdcem Sametové revoluce na hodně problematickém Ostravsku a poté i ministrem vnitra. Pak z veřejného života zcela zmizel a ve velkém se věnoval svému hobby - chovu akvarijních ryb. Dnes o sobě říká, že je spokojeným důchodcem. "Žádné iluze jsem si nedělal a jsem spokojený," říká kdysi ostře sledovaný disident z Lipníku nad Bečvou Tom...

Psal se 17. listopad 1989, ovšem undergroundový kytarista Jan Macháček na revoluci příliš nemyslel. Z porodnice si totiž přivážel dvojčata, syna a dceru. „To výročí se mi kloubí vždy s touto událostí. Mým dětem teď tedy bude dvacet."

"Já osobně ve svých šestasedmdesáti letech už nečekám vůbec nic," říká sestra dvou slavných mužů, kteří svými skutky z 50. let stále jitří veřejné mínění. "Lituji mladou generaci. Mám obavy, že si bude muset prožít něco podobného, jako jsme prožili my. Je to veliká škoda. Protože naděje, ta tady asi byla," hodnotí velmi skepticky Zdena Ma...

Patřila k prvním odvážným v totalitním Československu, kteří tehdy podepsali prohlášení Charta 77. Usměvavá psycholožka Věra Roubalová si proto pořád moc dobře pamatuje, co je to život v neustálém strachu. "Dvacet let svobody? Hlavní je, že zmizel ten strach, který nás provázel desítky let. A za ním ty vraždy soudní i mimosoudní. A nesvob...

"Jsem skromný člověk. Po tom všem, co jsem musel prožít a spolknout, si myslím, že jsem v zásadě spokojený." Tak vidí svých dvacet let svobody Milan Píka, syn slavného generála, kterého zavraždili komunisté. Generála Československé armády Heliodora Píku popravili na plzeňských Borech 21. června 1949.

Poprvé vystoupili hudebníci z Přerovska na pódia jako Stará dobrá ruční práce v roce 1984. Až do převratu šlo však jen o neoficiální pódia undergroundu. O ta oficiální se nikdy ani nepokoušeli.

Dodnes má kanadský pas, a to z pádného důvodu. Kdyby zase bylo zapotřebí Česko kvůli nepříznivým poměrům opustit. Milo Komínek ví, co to znamená dostat se s komunisty do konfliktu. Byl zavřený hned dvakrát, podruhé nepředstavitelných sedmnáct let v kuse.

"Pro mne bylo těch uplynulých dvacet let dobrou dobou. Možná jsem jeden z mála, který bude o tom období mluvit pozitivně," říká fotograf Jindřich Štreit. "Dříve jsem vůbec nemohl publikovat. Teď jsem za těch dvacet let svobody vydal pětadvacet knih a měl jsem osm set výstav," vypočítává ve své pracovně s výhledem na hrad Sovinec.

Když jsme komunistům odzvonili, moc dlouho jsem se smiřovala s tím, že se toho Jaromír nedožil. On pro to udělal maximum. Byla to velice smutná záležitost. On se ohromně těšil, až to rubne. No a pak to rublo, a on tu nebyl. Takhle hodnotí Dolores Šavrdová listopad 1989 a chvíle bezprostředně po něm v prvním díle cyklu Svědectví o svobodě,...