Alice Hornová
Články tohoto autora
Československé umění 1946-1989 - II. část
Druhý díl výukové prezentace s názvem Československé umění 1945-1989 se věnuje umění od šedesátých let po 90. léta v našem prostředí. Vysvětluje základní principy konceptuálního a akčního umění a představuje tvorbu některých čs. umělců tvořících v tomto duchu. Bohatě ilustrovaná prezentace je vhodnou pomůckou do hodin estetické či výtvarn...
Československé umění 1946-1989 - I. část - pracovní list
Pracovní list s reprodukcemi výtvarných děl a otázkami pro žáky či studenty je doplněním stejnojmenné výukové prezentace, která sleduje vývoj československého umění od poválečné doby do konce šedesátých let 20. století.
Československé umění 1946-1989 - I. část
Výuková prezentace určená do hodin dějepisu, estetické výchovy či literatury stručně vykresluje vývoj československého poválečného výtvarného umění do 70. let. Heslovitý text o poválečné abstrakci, socialistickém realismu, informelu a geometrické abstrakci je bohatě ilustrován obrazovým materiálem.
Vasil Coka - jatka na Dukle
Příslušník 1. československé brigády vzpomíná na boje u Dukly a zamýšlí se nad tím, zda oběti, které tato vojenská operace československou jednotku stála, nebyly zbytečné...
František Zahrádka - denní režim v táboře
Politický vězeň z 50. let vzpomíná na to, jak vypadal běžný den muklů v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, kdy muklové vstávali, na kolik směn fárali, kolik měli denně nástupů nebo co dělali po vyfárání.
František Zahrádka - tresty v táboře
Politický vězeň z 50. let vzpomíná na tresty v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, co to byla korekce, bunkr, díra, na kolik dní do nich vězně zavírali, jakou měli stravu a za jaké přestupky je dozorci trestali.
Luděk Eliáš - běžný den v táboře
Vězeň č. A 2026 vzpomíná na to, jak vypadal každodenní režim v koncentračním táboře. Dozvíte se, jak vypadal tzv. apel, jak to v Osvětimi bylo s jídlem, s prací nebo se spaním.
Luděk Eliáš - pochod smrti
Svědek židovského holocaustu vzpomíná na okolnosti pochodu smrti.
Předvolební anekdoty Dikobrazu z roku 1946
Prohlédněte si a pročtěte anekdoty, karikatury, sarkastické texty reagující na blížící se volby v květnu roku 1946 ze satirického a humoristického týdeníku Dikobraz. Tematicky je spojují motivy předvolební kampaně a atmosféry ve společnosti, mnohé karikují politické cíle některých stran (především nekomunistických), zřejmá je výrazná prok...
Karikatury Dikobrazu se sovětskou tematikou
Vybrali jsme pro Vás dobové propagandisticky laděné karikatury Dikobrazu z druhé poloviny čtyřicátých a části padesátých let 20. století. Tematicky je spojují sovětské motivy. Obdiv k SSSR, jeho heroizace, byl nedílnou součástí každodenního života v Československu po II. světové válce, zejména pak po únoru 1948.
Generál Franco v karikaturách Dikobrazu
Prohlédněte si vybrané dobové propagandisticky laděné karikatury Dikobrazu z roku 1946 zaměřené proti režimu generála Franca. Španělsko se po II. sv. válce, po vítězství Spojenců, dostalo do mezinárodně-politické izolace a nebylo přijato do OSN. Otázka Španělska se řešila zejména na Valném shromáždění OSN v únoru 1946 v Londýně. Stalin do...
Protiburžoazní karikatury v Dikobrazu
Prohlédněte si dobové propagandisticky laděné karikatury Dikobrazu z druhé poloviny čtyřicátých a části padesátých let 20. století. Tematicky je spojuje sarkastická kritika nekomunistických stran Národní fronty, společenských vrstev, jež komunisté označovali za buržoazii a živnostníky. Zkrátka těch, kteří se stavěli proti komunistickému s...
Karikatury Dikobrazu s tematikou kolektivizace
Vybrali jsme pro Vás dobové propagandisticky laděné karikatury Dikobrazu z druhé poloviny čtyřicátých a části padesátých let 20. století. Tematicky je spojuje fenomén kolektivizace. Přesně podle sovětského vzoru v nich byli pranýřováni tzv. "vesničtí boháči" zvaní také "kulaci" . Venkovské obyvatelstvo bylo v této době násilím nuceno vstu...
První hodiny války (1914)
V tomto textu najdete ukázku z vynikající knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor v textu líčí události dramatického léta roku 1914: „klid před bouří“, atentát na následníka trůnu a nespoutané válečnické nadšení davů provázející vyhlášení války Srbsku.
Protiamerické karikatury Dikobrazu
Vybrali jsme pro Vás dobové propagandisticky laděné karikatury Dikobrazu z druhé poloviny čtyřicátých a části padesátých let 20. století. Tematicky je spojuje protiamerické zaměření. USA jsou v nich prezentovány jako velmoc, vyzbrojená atomovými zbraněmi, která "imperialisticky" prosazuje svůj vliv po celém světě pomocí "vyhroceného milit...
Protiněmecké a protinacistické karikatury v časopise Dikobraz
Vybrali jsme pro Vás dobové propagandisticky laděné karikatury Dikobrazu z druhé poloviny čtyřicátých a části padesátých let 20. století. Jsou zaměřeny protiněmecky, jak proti sudetským Němcům, tak proti Němcům z později vzniknuvší Spolkové republiky Německo. Je zajímavé, že autorům karikatur z tohoto humoristického týdeníku naprosto splý...
Obrazová publikace "Klement Gottwald 1896 - 1953" - Vůdce našich národů
Přečtěte si kvalitní digitalizovanou kopii oslavné reprezentativní publikace "Klement Gottwald 1896 - 1953". Desátá kapitola je věnována období po tzv. Vítězném únoru. Knihu vydal v roce 1954 Ústav dějin Komunistické strany Československa.
Ota Filip: Škaredá středa 15. března 1939
Vzpomínky spisovatele Oty Filipa na příjezd německých okupantů do Ostravy. Autor v textu přibližuje své mládí v Ostravě a vzpomíná na své kamarády ve městě s neobyčejně pestrou národnostní a sociální skladbou. Vše však zničila nadcházející válka.
Čekání na smrt v drážďanské věznici
Vzpomínka Josefa Bukovského z doby, kdy byl nacistickými soudy odsouzen a čekal v Drážďanech na vykonání rozsudku smrti. Josef Bukovský byl před II. světovou válkou zaměstnancem plzeňské dílny Josefa Michálka, byl zatčen Gestapem a přes věznici na Borech se dostal do vězení v Drážďanech. Odtud uprchl při náletu v únoru 1945 a skrýval se v...
Marcel Reich-Ranicki - Svatba ve stínu deportací
Nad největším židovským městem v Evropě byl vynesen rozsudek, rozsudek smrti... Čtěte vzpomínky Marcela Reicha-Ranického na atmosféru ve varšavském ghettu během vrcholících deportací, na činnost židovské rady a jeho improvizovanou rychlou svatbu ve strachu z toho, co se v příštích dnech bude dít.