30. listopadu 1939 začala sovětským útokem na Finsko takzvaná zimní válka. Stalin počítal se snadným vítězstvím, Rudá armáda však nakonec utržila asi největší – a krvavě zaplacenou – ostudu ve svých dějinách. Na Zimní válku zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

„Vítejte ve jménu císařské výsosti Haile Selassieho! Boha Rastafariho, pána pánů a krále králů! Následníka Šalomounova a vítězného lva judejského!“ Takto zdravíval Bob Marley návštěvníky svých koncertů. Jaký je vztah mezi posledním etiopským císařem a králem reggae? Na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek....

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 70. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 70. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Zdánlivě se až příliš vzdálíme zaměření našeho portálu, neboť zaostříme na bitvu u Poltavy z roku 1709. „Cožpak to jsou už moderní dějiny?“, mohou mnozí z Vás namítnout. Avšak podíváme-li se blíže na bitevní pole a důsledky onoho střetnutí, zjistíme, že málokterá bitva měla tak fatální dopady pro 19. a 20. století. Její důsledky vlastně p...

Dne 22. září 1980 začala iráckým útokem na Írán válka, která trvala dlouhých osm let a která si vyžádala milion a půl lidských životů, ba možná i více. Spojené státy i Sovětský svaz v ní tehdy podporovaly Saddáma Husajna. Proč? Na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 60. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Krymské válce z let 1853–1856 patří primát prvního velkého válečného konfliktu, který veřejnost, díky telegrafu a tisku, prožívala takříkajíc „v reálném čase“, téměř „v přímém přenosu“. Na krymskou válku zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 60. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura. 

„Severní Korea je ohromný koncentrační tábor. Lidem nepřetržitě vymývají mozky, všichni jsou pod neustálým dohledem. Nemají naději, jakoukoli budoucnost,“ prohlásil německý lékař Norbert Vollertsen, který v Severní Koreji působil osmnáct měsíců. Na severokorejský režim v předvečer výročí pádu komunismu v Československu zaostřili Petruška ...

Májové dny roku 1986 patřily v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě k nejčistším v jeho historii. Od rána do noci projížděly ulicemi kropící vozy a neúnavně splachovaly z asfaltu prach obsahující radioaktivitu. Za lístek na rychlík do Moskvy, který stál 15 rublů, se platilo 100 i více. To vše kvůli havárii jaderné elektrárny v Černobylu, na kter...

Shrnující mikrostudie je zaměřena na vybrané významné události a fenomény světových dějin prvních poválečných let (1945–1949). Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Shrnující mikrostudie je zaměřena na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 50. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Shrnující mikrostudie je zaměřena na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 50. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Německý němý velkofilm Metropolis režiséra Fritze Langa z roku 1927 obrovsky ovlivnil další vývoj filmového umění. Jde o navíc o průkopnické dílo jak science fiction, tak žánru antiutopie. Přesto ve své době propadlo a o podstatných částech filmového pásu se dlouho soudilo, že jsou nenávratně ztraceny. Kompletní verze legendárního Langova...

Román Jevgenije Zamjatina My z počátku dvacátých let patří k průkopnickým dílům antiutopické literatury a měl velký vliv i na George Orwella a jeho román 1984. Na pohnuté životní osudy autora i na samotné dílo zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Skautský oddíl, jenž by se za normálních okolností učil rozeznávat stopy zvěře, drtí vycvičené německé vojáky ve stylu hollywoodského akčního filmu. Navíc disponuje tankem a osvobození židovští vězni se takřka okamžitě šikují do boje. Nejde o výplod fantazie, ale o reálie osvobození koncentračního tábora Husí farma, k němuž došlo 5. srpna...

Podle britského státníka 19. století Benjamina Disraeliho „vražda nikdy nezměnila světové dějiny“. Platilo by to ale i v případě, pokud by se podařil atentát na Adolfa Hitlera z 20. července 1944, který tvořil součást plánu německého hnutí odporu na svržení nacistického režimu? I na zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Bitva mezi rakouskou a italskou flotilou u dalmatského ostrova Vis, k níž došlo 20. července 1866, vstoupila do dějin námořních střetnutí. Byla totiž první velkou bitvou obrněných lodí a zároveň poslední, jíž se spolu s nimi účastnily plachetní lodi. Byla též poslední velkou námořní bitvou, v níž se uplatnil taran jako hlavní bojová takti...

Přezdívku „honicí psi“ si vysloužily velké osobní rychloparníky, které na počátku dvacátého století nasazovali britští a němečtí rejdaři na transatlantické linky, aby zvládli rostoucí příliv vystěhovalců do USA. Cestu přes oceán zvládly zhruba za pět dní. Na souboj o Modrou stuhu, tedy o nejrychlejší překonání Atlantiku osobní lodí, zaost...