Moderní-Dějiny.cz

Totální nasazení v Breslau a cesta domů - vzpomínky Bohumila Dvořáka

Publikováno: 11.5.2014, Aktualizováno: 19.5.2014 08:31

Zajímavý soubor dobových pramenů, které se váží k válečnému osudu Bohumila Dvořáka - fotografie zachycují jeho službu u finanční stráže a následující korespondence či jím sepsané vzpomínky poodhalují okolnosti a podmínky totálního nasazení v nacistickém Německu, konkrétně v Breslau (Vratislavi).

Totální nasazení v Breslau a cesta domů - vzpomínky Bohumila Dvořáka

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Životní příběh Bohumila Dvořáka sepsaný v základních obrysech jeho synem Miroslavem Dvořákem
Dne 20. prosince 1893 se v Žamberku narodil můj otec Bohumil Dvořák, jako třetí potomek mého dědečka Václava Dvořáka (nar. 15. 9. 1856) a Marie Dvořákové (za svobodna Krahulcové, nar. 14. 6. 1857). Tenkrát ještě bydleli v Žamberku pod radnicí v domku č. 330. Později se přestěhovali do domku č. 385 poblíž hospody Na kopečku. Otec se po absolvování měšťanky v roce 1907 začal učit pekařem v Králíkách u mistra Villibalda Langra společně s kamarádem Edou Skálou, jehož dcera dosud žije v Týništi nad Orlicí. Po vyučení se vydal na vandr a začal pracovat jako tovaryš v pekárnách poblíž Drážďan. Je ho sestra Marie se v Radebergu provdala za pilníkáře Franze Haufa. Schylovalo se k první světové válce a otec byl povolán k C. a K. vojsku. Po výcviku ve Vysokém Mýtě byl nasazen na východní frontu a zde byl zajat. Pracoval na Donbase v uhelných dolech, kde byl jako zajatec i Eda Skála. Jeho korespondence s rodiči i sourozenci zasílaná do Čech prostřednictvím Červeného kříže se uchovala. V roce l919 se vrátil ze zajetí a musel dosloužit presenční službu. Poté pracoval několik měsíců jako speditér u firmy Václav Habr v Žamberku. Po náboru do státní služby u československé finanční stráže na Slovensku začínal jako dozorce v hraniční obci Olšinkov. Po několika zkouškách byl přeložen do Humenného. Dne 26. 6. 1923 se v Semilech oženil s Anežkou Barovou ze Železného Brodu, vyučenou dámskou krejčovou. Tuto svoji profesi provozovala i v Humenném. Dne 8. 5. 1928 se jí narodil syn Jaroslav. Z Humenného začalo stěhování, nejdříve do Abovců na jižní hranici s Maďarskem, kde jsem se dne 19. 6. 1932 narodil. Po dvou letech jsme se přestěhovali do Košic, kde rodiče koupili vilu. V roce 1936 došlo k dalšímu stěhování do Helemby (dnešní Chlaby) jako trest za celní prohřešek na udání souseda. Odtud nás na podzim 1938 vyhnali Maďaři po Vídeňské konferenci. Nastalo další stěhování do Jablonného na Orlicí k bratru tatínka a pak do Žamberka do Habermannova domu. Otec v té době ještě sloužil na Slovensku na demarkační hranici a pak se vrátil do Žamberka, kde došlo k poslednímu stěhování do nově postaveného Kovaříkova domu na Nádražní ulici 239.
Nastala druhá světová válka. Otec pracoval nejdříve na hranicích Protektorátu Böhmen und Mähren a Sudet v Rokytnici v Orlických horách a Pěčíně. Poté jako tajemník ve Slatině a Německé Rybné. V roce 1942 byl nasazen do Německa do Breslau, kde pracoval jako pekař až do skončení války. Domů se vrátil až v polovině června 1945. V Breslau prožil dlouhodobé obklíčení Ruskou armádou. Po návratu nastoupil na Berní správu v Žamberku. Jako důchodce pracoval jako hlídač v několika závodech. Zemřel klidně ráno ve spánku dne 23. února 1972.
Jeho život byl natolik pestrý, že by stačil na sepsání knihy. Podrobnosti lze čerpat z korespondence, zachovalých úředních listin, vysvědčení i svědectví příbuzných. Byl velkým mecenášem, finančně přispíval bratru manželky Josefovi Bárovi do Železného brodu, příbuzným Bílkovým do Kunvaldu a Žabkovým do Polska u Žamberka. Přispíval také do akcí v Žamberku. Byl velkým kuřákem až do důchodu, kdy najednou slíbil před rodinou, že skončí s kuřáckou neřestí a to také dodržel. Rád zpíval, dodnes máme jeho zpěvníky ze zajetí. Celý život prožil neustálou prací. Pokud se pamatuji, všechnu dovolenou trávil s rodinou a prací u příbuzenstva i když s manželkou plánovali zájezd do Egypta i Paříže.
Dne 26.června 1901 se narodila v Železném Brodě, moje maminka na chalupě v Závodí 81, rodičům Františku Josefovi Bárovi (nar. 11. 3. 1867) a Anežce Havlinové (nar. 28. 4. 1875), jako druhý potomek. Vychodila školu v Železném Brodě a vyučila se dámskou krejčovou u mistrové paní Knéblové. Dne 23. června1923 se vdala za Bohumila Dvořáka. Za manželství se narodil syn Jaroslav (1928) a syn Miroslav (1932), oba na Slovensku. Většinou pracovala v domácnosti a v důchodě si přivydělávala doma šitím a pomocnými pracemi ve škole a v jídelně závodu Orban v Žamberku. S pokorou i pracovitostí si zaslouží obdiv, že všechny životní peripetie s láskou překonala. Ke stáří onemocněla cukrovkou a později i stařeckou demencí. Zemřela po operaci zlomeného krčku v nemocnici v Opavě, když byla před tím hospitalizována na gerontologickém oddělení v Opavě.

V příloze najdete dva soubory dokumentů:

1. Bohumil Dvořák - Poslední měsíce totálního nasazení a cesta domů
Zajímavý dobový dokument (kopie strojopisného dopisu pro přítele z války), ve kterém Bohumil Dvořák vylíčil okolnosti a podmínky svého totálního nasazení v nacistickém Německu, konkrétně v Breslau (Vratislavi).  Dopis byl psán s půlletým časovým odstupem ve vánočním čase roku 1945. Pisatel se v něm zaměřil především na poslední měsíce války, na dobu, kterou již s adresátem netrávil (zmiňuje, že se rozešli v lednu 1945). Popisuje detailně dobývání Vratislavi rudou armádou, dopady bojů či náletů na město a strastiplné putování bývalého „Auslendra“ přes německé, polské a české území domů k rodině - trvalo déle než měsíc od 9. května 1945 do 22. června 1945. Dopis je ponechán v původním znění, bez pravopisných či stylistických úprav.

2. Dokumenty k osudu a osobnosti Bohumila Dvořáka
- fotografie Bohumila Dvořáka v Helembě v květnu 1937
- dvě fotografie Bohumila Dvořáka 5. března 1939 na demarkační čáře Nemčiňany–Mochovce
- fotografie Bohumila Dvořáka v Rokytnici v červnu 1939
- fotografie Bohumila Dvořáka ve Slatině nad Zdobnicí v květnu 1940
- pohlednice s motivem Olomoucké radnice pro Anežku Dvořákovou
- pohlednice z Breslau pro Anežku Dvořákovou ze 7. září 1943
- pohlednice z Breslau pro Anežku Dvořákovou z 18. března 1945
- pohlednice s ruským textem na památku pro Annu Dvořákovou od gardového kapitána sovětské armády ze 13. června 1945
- pohlednice s motivem Lidic pro Bohumila Dvořáka z 30. června 1945
- fotografie Bohumila Dvořáka z 19. ledna 1946
- dopis od kamaráda V. Slavíka pro Bohumila Dvořáka z 11. června 1947



Přílohy

pdf
Bohumil Dvořák - Poslední měsíce totálního nasazení a cesta domů
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 3,22 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Dokumenty k osudu a osobnosti Bohumila Dvořáka
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 4,82 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Fotografie

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

1.1.

Mnichov 1938

Výkladová perezentace k mnichovské konferenci roku 1938 sleduje příčiny mnichovské krize, výsledky a důsledky ...
4.11.

Ústavní zákon o autonomii Slovenské země

Ústavní zákon přijatý Národním shromážděním 22. listopadu 1938. Platný a účinný byl od 23. listopadu 1938. Náv...
1.6.

Cesta k rozbití ČSR v roce 1938

Výkladová prezentace popisující dramatické politické události jara a léta roku 1938, které ve svém důsledku ve...
23.6.

Výběr článků z protektorátního tisku

Soubor kvalitních kopií stránek protektorátního tisku zahrnující unikátní dobové prameny z předvečera vyhlášen...
6.4.

Téma protektorát: Hrdina a zbabělec za Protektorátu

Žáci budou schopni pojmenovat morální dilemata doby, objasnit jednotlivé vývojové fáze života v protektorátu, ...
26.9.

Mnichovská krize v otázkách

Pracovní list pro studenty středních škol obsahuje výkladový text popisující období mnichovské krize. Text je ...
9.6.

Slovenská republika v letech 1939-1945 a SNP

Prezentace je věnována politickým a hospodářským poměrům ve Slovenské republice v letech 1939-1945. Tento stát...
22.2.

Okupační správa, autonomní správa a každodenní život v Protektorátu

Výuková prezentace je určena studentům středních škol a zabývá se jedním z nejsmutnějších období našich národn...
11.2.

Výjimečný stav po nástupu Reinharda Heydricha do vedení Protektorátu (28. 9. 1941)

Rozhodnutí zastupujícího říšského protektora R. Heydricha o vyhlášení výjimečného stavu. Stanné právo trvalo o...
3.2.

Mnichovská dohoda - náměty do vyučování

Praktický námět pro skupinovou práci k mnichovské konferenci roku 1938 může pomocí kartiček s výroky pomoci žá...
27.1.

Německá bezpečnostní opatření v Protektorátu Čechy a Morava na začátku války

Okupace českých zemí nacistickým Německem a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 znamenaly pro ...
15.8.

Likvidace Česko-Slovenska a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava

Tato výuková prezentace popisuje poslední dny tzv. druhé republiky. Ukazuje, k jakým státoprávním změnám došlo...
2.8.

Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (16. 3. 1939)

Výnos Adolfa Hitlera ze 16. 3. 1939, kterým bylo území Čech a Moravy přičleněno k území Velkoněmecké říše. Pro...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 9.5.2019 12:17 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Aktualizováno: 11.6.2019 15:10 | Rubrika: Vzdělávání
Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Institut terezínské iniciativy vás zve do Brna na mezinárodní letní školu pro pedagogy Výchova k respektu a toleranci. Role příběhů ve výuce, kterou pořádá Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Anne Frank House v Amsterda...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT