Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Dobové fotografie, text a dokumenty jistě mohou učitelé využít při přípravě zajímavých metodických materiálů pro své žáky, případně s nimi pracovat v hodině nebo semináři, mohou se stát také podkladem pro samostatnou práci či přípravu žáků.

V následujících odstavcích přepisujeme z knihy komentáře popisující činnost J.V. Stalina během revoluce a občanské války:
V březnu 1917, když přestál všechny strasti sibiřského vyhnanství, se J. V. Stalin vrátil do Petrohradu. Z pověření Ústředního výboru strany řídil „Pravdu" a bojoval proti buržoasně-demokratické Prozatímní vládě, utvořené po únorové revoluci roku 1917. Řídil společně s V. Molotovem činnost Ústředního výboru a petrohradského výboru strany, stmelil ji k boji za přeměnu buržoasně-demokratické revoluce v revoluci socialistickou, byl mezi prvními, kteří přišli uvítat V. I. Lenina při jeho definitivním návratu z emigrace do Ruska 16. dubna 1917 a kteří v příštích měsících po jeho boku připravili říjnové povstání.

"Vzpomínám si na rok 1917, kdy jsem byl z vůle strany, po období žalářování a vyhnanství, poslán do Leningradu. Tam, mezi ruskými dělníky, v bezprostřední blízkosti velikého učitele proletářů všech zemí, soudruha Lenina, v seči velikých bitev mezi proletariátem a buržoasií, v situaci imperialistické války, jsem se po prvé naučil chápat, co znamená být jedním z vůdců veliké strany dělnické třídy. Tam, v kruhu ruských dělníků - osvoboditelů utlačovaných národů a průkopníků proletářského boje všech zemí a národů - jsem dostal svůj třetí revoluční křest ohněm. Tam, v Rusku, za Leninova vedení jsem se stal jedním z mistrů revoluce."
J. V. Malin v Pravdě čís. 136 ze 16. června 1926

V. I. Lenin a J. V. Stalin pevně a rozvážně vedli stranu a dělnickou třídu k socialistické revoluci, k ozbrojenému povstání. Oni byli inspirátory a organisátory Velké říjnové socialistické revoluce. J. V. Stalin jako nejbližší spolupracovník V. I. Lenina řídil všechny přípravy k povstání, které na pokyn stranického ústředí začalo v Petrohradě a zvítězilo za jeden den - 25. října (7. listopadu) 1917. J. V. Stalin se stal členem prvé Rady lidových komisařů, která v čele s V. I. Leninem byla po vítězství Velké říjnové revoluce ustavena na II. Všeruském sjezdu sovětů. Od prvních dnů existence sovětské vlády až do roku 1923 byl J. V. Stalin lidovým komisařem národnostních věcí, spolu s Leninem napsal památnou „Deklaraci práv národů Ruska", kterou byl ohlášen začátek nové éry ve vzájemných vztazích mezi národy SSSR. Kontrarevoluce a první intervence západních imperialistů přivedly mladý Sovětský svaz do těžké situace. Zásobovací poměry se horšily den ode dne, zachránit revoluci bylo možno opatřením obilí z jihovýchodní části státu, z Povolží a severního Kavkazu, odkud bylo spojení po Volze přes Caricyn. J. V. Stalin byl Ústředním výborem strany poslán na jih jako zmocněnec s mimořádnou plnou mocí, aby řídil opatřování potravin na jihu Ruska.

Caricyn se stal klíčovým bodem v prvních měsících konirarevoluce. Jeho ztráta by odřízla republiku od posledních obilních krajů, od bakinské nafty, umožnila by bělogvardějcům sjednotit kontrarevoluci na Donu s kontrarevolucí československou a táhnout ve společné frontě na Moskvu. J. V. Stalin očistil Caricyn od bělogvardějských spiklenců a poslal do hladovějících hlavních měst značné množství potravin. Pak ne-úprosně drtil odpor kontrarevolučních specialistů, které poslal a podporoval Trockij, reorganisoval nesjednocené ozbrojené oddíly a urychlil příchod Vorošilových oddílů, které se staly jádrem znovu zformované X. armády. Železné vůli Stalinově a jeho geniálnímu bystrozraku je děkovat, ze Caricyn byl uhájen a bělogvardějcům zabráněno proniknout k hlavnímu městu SSSR.

Koncem listopadu 1918 byla ustavena Rada dělnické a rolnické strany v čele s Leninem, aby řídila veškerou obranu na frontě i v zázemí, aby řídila mobilisaci průmyslu a dopravy a mobilisaci všech zdrojů země. Za zástupce Všeruského ústředního výkonného výboru v Radě obrany byl určen J. V. Sralin, který se stal faktickým Leninovým zástupcem. V této funkci se vyznamenal spolu s F. E. Dzerdžinským na permské frontě v bojích s Kolčakovou armádou, které zabránil sjednotit se s anglickým vojskem postupujícím ze severu. V březnu 1919, po návratu z permské fronty, byl J. V. Stalin jmenován na Leninův návrh lidovým komisařem státní kontroly. V květnu 1919 vítězstvím nad vojsky generála Judeniče odvrátil nebezpečí od ohroženého Petrohradu a zahnal zbytky poražené armádv do Estonska. Po porážce Judeničovy armády u Petrohradu se ]. V. Stalin zasloužil o odražení polské ofensivy na západní frontě. Dohoda, poražená při prvním útoku, podnikla na podzim r. 1919 nové tažení, do kterého vřadila kromě bělogvardějských vojsk a vlastních oddílů i armády malých států sousedících s Ruskem. V obtížné a nebezpečné situaci, kterou svým zrádcovským plánem způsobil Trockij, poslal Ústřední výbor strany J. V. Stalina, aby zorganisoval vítězství nad Denikinem na jižní frontě. Stalin vypracoval operační plán, jehož provedení nadšenými pěšími a jezdeckými jednotkami Rudé armády způsobilo úplnou Denikinovu porážku.

V roce 1920 Rudá armáda za Stalinova vedení zneškodnila třetí tažení Dohody, když na jihozápadní frontě porazila vojska polských pánů a po vítězství nad Wrangelovou armádou dobyla poloostrov Krym. Tím byli hlavní nepřátelé sovětské země potřeni, Sovětský svaz uhájil státní nezávislost a svobodu. Bezprostředním organisátorem a inspirátorem nejdůležitějších vítězství Rudé armády byl J. V. Stalin, kterého strana vysílala všude tam, kde se na frontách rozhodovalo o osudech revoluce.

Základní životopisná data k revoluční době a občanské válce:
Josif Vissarionovič STALIN - (vl. jménem DŽUGAŠVILI)
* 18.12. 1878 Gori (Gruzie)
+ 5.3. 1953 Moskva 
  
1917 zatčen a umístěn na Sibiři ve stanici Kurejka, což bylo místo pro nejhorší zločince
    
1917 po pádu carského režimu se vrátil do Petrohradu, zvolen členem ÚV (Lenin, Zinověv, Kameněv, Stalin)
    
1917 během revoluce má klíčovou úlohu (spolu s Leninem a Trockým)
    
1917 člen nové bolševické vlády - komisařem pro národnostní problematiku
    
1919-1920 při nastolování bolševického režimu systematicky vyvražďoval celé rodiny včetně dětí tam, kde měl pocit nedostatečné loajality. Tyto metody začaly vadit i jeho spolustraníkům. Proti některým stranickým konkurentům intrikoval. Poté byl na naléhání Trockého Leninem odvolán, nicméně nepotrestán, ale převelen na Sibiř, kde (spolu s Dzeržinským) pokračoval v popravách. Poté poslán do Petrohradu.

1921 během války proti Polsku (politický velitel) se odmítl podřídit velení Trockého. Také následkem této nedisciplinovanosti byla vojska Tuchačevského v bitvě u Varšavy zcela rozdrcena. Poté byli Stalinovi vojáci poraženi v přímém boji s armádou maršála Piłsudského. Výsledkem války byla ztráta podstatné části Běloruska a Ukrajiny, i konec úsilí na znovudobytí Pobaltí a Finska. Lenin však potrestání Stalina opět odmítl.
   
1922 opět členem politbyra
   
Zdroj: www.totalita.cz

Bibliografický údaj o knize: Stalin: V obrazech. Praha: Orbis, 1949.

Textová část a popisy snímků byly převzaty z knihy "Josef Vissarionovič Stalin" (Malý životopis), sestavené G.F. Alexandrovem, M.R. Galaktionovem, V.S. Kružkovem, M.B. Mitinem, V.D. Močalovem a P.N. Pospělovem a vydané nakladateltsvím Svoboda v Praze roku 1949 v překladu dr. Jar. Procházky za redakční spolupráce V. Prokůpka a M. Svobodové.

Obrazovou přílohy z knihy - text a dobové fotografie - si můžete v menším rozlišení okamžitě prohlédnout ve fotogalerii pod článkem. Pro další práci s nimi jsou v příloze článku přehledně ve větším rozlišení vhodném pro tisk.