Moderní-Dějiny.cz

Skalák – Cesta bojovníka

Publikováno: 31.10.2011, Aktualizováno: 6.4.2012 23:59
Autor:

Život Miroslava Skalického přezdívaného Skalák je příkladem Havlova „života v pravdě“, věrnosti sobě samému, vnitřní svobody a nezávislosti na establishmentu jakéhokoliv typu. Seznamte se s osobností navrženou na letošní Cenu příběhů bezpráví.

Skalák – Cesta bojovníka

Narodil se v roce 1952 v Plzni, kde se vyučil tesařem. Už od dětství projevoval svobodného ducha i smysl pro humor, o povaze režimu neměl především díky rodičům žádné iluze. Jeho první „záškodnickou akcí“ byly návštěvy služebny Veřejné bezpečnosti, kde s kamarádem nahlásili ztrátu deseti haléřů a žádali příslušné orgány o zaprotokolování a patřičné vyšetření. V roce 1968 se přestěhoval do Chomutova a rychle se zapojil do života severočeské undergroundové komunity. Začal psát texty, ale nikdo je nechtěl hrát, zdály se příliš provokativní, proto si (navzdory faktu, že neuměl na žádný hudební nástroj) založil vlastní kapelu The Hever and Vazelína Band. Její vtipné, syrové a přímočaré texty provázely undergroundovou komunitu celou normalizaci. Martin Jirous vzpomíná, jak ho dokonce dva bachaři v kriminále požádali, aby jim zazpíval Skalákovu píseň Červený vejložky (předtím ovšem za zpěv napařili Jirousovi zvláštní trest). Nejpopulárnější písní Heveru a Vazelíny se stala Tesilová verbež.

Tesilová verbež kráčí na čaje,
tesilová verbež kráčí na čaje,
na čaje kráčí, na čaje kráčí, tesiloví sráči.
 
Pořadatel s pleší stojí u dveří,
plešatej pořadatel stojí u dveří,
u dveří stojí, u dveří stojí, pohazuje s pleší.
 
Nažehlený puky tlačej se dovnitř,
nažehlený puky tlačej se dovnitř,
dovnitř se tlačí, dovnitř se tlačí, tesiloví sráči.
 
Pořadatel čumí, čumí na kvádra,
plešatej pořadatel čumí na kvádra,
na kvádra čumí, na kvádra čumí, pohazuje s pleší.
 
Ve vodřenejch džínách přichází chuligán,
ve vodřenejch džínách přichází chuligán,
chuligán vchází, chuligán vchází, vlasama si hází.
 
Pořadatel s pleší na něj vyskočil,
plešatej pořadatel na něj vyskočil,
vyskočil na něj, vyskočil na něj, tlusťoch vostříhanej.
 
Já na ten váš bordel klidně můžu srát,
já na ten váš bordel klidně můžu srát,
můžu srát na něj, můžu srát na něj, skálou chcem se stát.
 
Po devíti kačkách nakoupili bóny,
vykoupili všechny módní salóny,
všechny rajóny a všechny salóny, vždyť měli bony.

Teď stojí před Tuzexem fronta na džínky,
to jim poradily progresivní maminky,
jejich maminky, pivní kvasinky, teď maj chuť na džínky.
 
Tesilová verbež už nosí džíny,
nesmíme je míti za manekýny,
za harlekýny, za manekýny, vždyť už nosej džíny.
 
Pořadatel v džínsách s kravatou u krku,
pleší už nehází, už nosí paruku,
kukurukuku, kukurukukuku, už nosí paruku.
 
Jenom chuligáni dělaj vostudu,
no a jak se máte - How do you do?
How do you do?  How do you do? , já dělám vostudu.

Zakázali čaje, zakážou texasky,
SSM vyfasujou plynový masky,
klacky na pásky, opasky na pásky, na Sváti Karásky.


V prosinci 1975 spolu s Karlem Havelkou a Františkem Stárkem zorganizoval Večer poezie a hudby v Přešticích u Plzně. Náplní bylo promítání filmů, čtení Zprávy o 3. hudebním obrození jejím autorem Ivanem Martinem Jirousem a následně vystoupení muzikantů Svatopluka Karáska a Charlieho Soukupa. Skalák podle obalu desky Franka Zappy vyrobil pozvánku a do Přeštic pozval řadu přátel ze severních a západních Čech. Za to byl spolu s Havelkou a Stárkem v červenci 1976 v první fázi tzv. procesu s PPU odsouzen, na Borech měl strávit osmnáct měsíců nepodmíněně.
Odvolací soud zkrátil trest na polovinu, Skalák jej strávil v dolech ve Zbůchu. Těsně před propuštěním se postavil proti tomu, aby ho ostříhali, výsledkem bylo čtrnáct dní v korekci, jejíž podmínky připomínaly padesátá léta. A samozřejmě, že ho nakonec ostříhali, ale vlasy alespoň tajně vylovil z odpadkového koše, má je schované dodnes. Po návratu z vězení spolu s Karlem Havelkou - Kocourem, Františkem Stárkem – Čuňasem a dalšími koupil dům na Nové Vísce u Chomutova. Víska se na řadu měsíců stala příkladně fungující nezávislou undergroundovou komunitou, kam se na víkendové koncerty či přednášky sjížděly stovky lidí, to vše samozřejmě za bdělého dozoru státní i veřejné bezpečnosti. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a dál obtěžoval „orgány“ svými námitkami proti porušování občanských a lidských práv, dokladem je např. jeho reakce na estébácký publicistický pořad „Atentát na kulturu“, v němž státní televize ovládaná politickou policií představila skupinu The Plastic People of the Universe a další undergroundové kapely jako spolek opilců, narkomanů a špinavých deviantů řízených západními špionážními centry.

Československá Televize Praha
Vyjádření k pořadu „Atentát na kulturu“ z 8.6.1977
K dovršení blbosti našich hromadnejch sdělovacích  prostředků, přispěl po novinách a rozhlase i vynález, který máte k dispozici zneužívat, tedy televize.
    Je až neuvěřitelné, jaké sousta předhazujete svým „kulturním“ bačkorovým slepovačům.
    Lži, výmysly, lži, pomluvy, lži, oblbování, lži, žvanění, lži, nesmysly…… Televize, Estráda, Šaškárna, Bzukárna…..
    Proč se bojíte říct savcům, kteří si rádi říkaj „lidi“ pravdu?
    Proč je voblbujete, když jsou dost voblblí jinýma systémama, například právem na práci?
    Co je vám, nebo komukoliv jinýmu do zábavy, smýšlení, či způsobu žití a vyjadřování jiných, rozumnějších lidí, kteří na rozdíl od vás již vše pochopili?

Něco si zas vymyslete a zavřete všechny.
Vládněte nám, učte nás. Likvidujte nás….
Jenom nám prosím vás nelžete a nebojte se nás.
 My vás chápem, smějem se vám, posloucháme vás. Rádi pomáháme všem, kteří to potřebujou. Nepište mi prosím, jestli vám mám zaslat bonboniéru, nebo kytičku fialek.

Těším se na odpověď a následky.
Chomutov 8.6.1977               
                                                                                                                                                                 Miroslav Skalický

Podílel se na vydání prvních dvou čísel časopisu VOKNO, ale v roce 1980 začala StB intenzivně vyhrožovat jeho rodině včetně malé dcerky. Znechucen poměry v zemi, kde drtivá většina lidí držela pusu a krok, a naplněn obavami o osud rodiny emigroval do Vídně, kde se rychle zapojil do práce na podporu opozice v Československu. I zde ale musel překonávat počáteční nedůvěru „spořádaných“ exulantů k „máničkám“. Velkou oporou mu byli Pavel Tigrid a Karel Schwarzenberg. Skalák organizoval pašování exilových časopisů do vlasti, v létě objížděl jugoslávské pobřeží a rozdával československým rekreantům časopisy Svědectví a Listy, podílel se na protestních akcích proti porušování lidských práv v ČSSR. Při návštěvě komunistického prezidenta Gustava Husáka například polepil cestu z letiště do středu Vídně tisíci stylizovanými zatykači.
Po listopadovém převratu koupil na Vysočině rozbořený mlýn a dvacet let ho přestavoval. Dnes je Skalákův mlýn v Meziříčku u Želetavy nejen svědectvím architektonicky odvážného ducha specificky inspirovaného Gaudím, ale především místem, kde se každoročně setkávají lidé věřící, že undergroundu neodzvoní v žádném režimu a bude ho stále třeba. Ve mlýně se každoročně pořádá festival Magorovo Vydří a řada dalších akcí. Skalák poskytuje prostor hlavně mladých začínajícím kapelám včetně technařů. I když sám techno nemá rád („chodím tu se špunty v uších“), dobře si pamatuje, jak těžko si alternativní hudba hledá místo na slunci. Zášť k jinakosti a odlišnosti nebyla specifikem komunistů a těch, kteří by chtěli diktovat, co je v umění „krásné“ a „správné“, je bohužel v každém režimu dostatek. Svým otevřeným přístupem k alternativě si vysloužil nenávist velké části místní komunity a je po léta šikanován samosprávami okolních obcí a řadou místních lidí. Skalák vše snáší se stoickým klidem – výhružky vypálením mlýna, řada neodůvodněných udání na policii, administrativní obstrukce, pomluvy a zášť vůči obyvatelům mlýna včetně psa a koz nejsou v jeho životě nic nového, ustál už ale horší věci.

Ze všech výše jmenovaných důvodů bychom byli rádi, kdyby právě on – nenápadný a neokázalý hrdina – získal letošní Cenu Příběhů bezpráví.

Tereza Kališová
Michaela Fecková
Miloš Jan Pavlata
Václav Rašpl
Monika Stehlíková

Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23, Plzeň 326 00

Na stránku Ceny Příběhu bezpráví přejdete ZDE
 

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

19.1.

Film: Nepřizpůsobiví – Miroslav Skalický

Předkládaný film vychází z pamětnické výpovědi Miroslava „Skaláka“ Skalického. Filmové vyprávění doplňují zábě...
2.1.

Z normalizace za svobodou - důvody pro odchod do emigrace

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových svědectví, na jejichž základě mohou žáci samostatně či v...
22.10.

Magorovy Labutí písně

Studie se pokouší charakterizovat základní směřování poetické tvorby I. M. Jirouse a především pak interpretov...
29.3.

Zpráva o třetím českém hudebním obrození (únor 1975)

Stěžejní historiografická a manifestační práce Zpráva o třetím českém hudebním obrození, která se stala progra...
30.3.

Masakr fanoušků Plastiků v Rudolfově v roce 1974 a jeho soudní dohra

Pracovní text ke zvukové ukázce z CD - Pravdivý příběh Plastic People. Jde o strhující, věrné i pitoreskní vyp...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT