Moderní-Dějiny.cz

Kniha o genocidách 20. století vyvolala zájem i živou diskusi

Publikováno: 18.1.2016, Aktualizováno: 18.1.2016 10:49

Ve středu 13. ledna 2015 jsme v plném sále Knihovny Václava Havla pokřtili další knihu z Edice Moderní dějiny, tentokrát věnovanou genocidám 20. století. O tom, že historie je bitevní pole současnosti, přesvědčila návštěvníky akce úvodní přednáška Martina Šmoka na téma Proč by nás genocidy minulosti měly zajímat? i následná diskuse plná emocí. 

Kniha o genocidách 20. století vyvolala zájem i živou diskusi

Kniha nazvaná Holokaust a jiné genocidy se věnuje nejpodstatnějším genocidám 20. století – holokaustu, genocidě Arménů, hladomoru na Ukrajině, kambodžské, rwandské a jugoslávské genocidě. „Mnohé mechanismy, které vedly k těm největším genocidám 20. století, jsou ve společnosti, včetně té české, platné i v současnosti. Mám tím na mysli způsob konstrukce nepřítele, propagandistického oddělování uměle definovaných skupin populace, jejich označování, vybičovávání vedoucí k dehumanizaci a odlidšťování těchto uměle definovaných skupin, to je něco, co se děje dnes a denně. Nejen v zahraničí, ale i u nás,“ uvedl Martin Šmok, historik a dokumentarista, který v Česku zastupuje USC Shoah Foundation a který je jedním z editorů rozšířeného českého vydání knihy.

Kniha je rozšířeným vydáním publikace The Holocaust and Other Genocides, kterou v roce 2012 vydal nizozemský NIOD (Institute for War, Holocaust and Genocide Studies) a Amsterdam University Press. Přibyla v ní kapitola, věnující se stalinskému teroru na obyvatelstvu Ukrajiny, a multimediální DVD s unikátními videomateriály a metodikou pro učitele. DVD obsahuje mimo jiné vzpomínky pamětníků z archivu USC Shoah Foundation – The Institute for Visual History and Education či tři dokumentární snímky PANTu: filmy Arménská genocidaUnikli jisté smrti – Přežili Porajmos, a Eva Erbenová – z Terezína do Izraele. Pro učitele je na DVD k dispozici řada pracovních listů, vhodných k výuce dějepisu, základů společenských věd či mediální gramotnosti.

Akce se zúčastnil také Tigran S. Seiranian, velvyslanec Arménie v České republice. Knize Holokaust a jiné genocidy požehnal Otec Barsegh Pilavchyan, archimandrit Arménské apoštolské církve pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. „Můj dědeček se narodil v Sivaské obasti. Byl v roce 1915 v turecké armádě, ale když pochopil, že začínají zabíjet všechny arménské vojáky, z armády utekl. Když přišel domů, našel tam mrtvé rodiče, svou ženu ani syna nenašel. Hledal je celý život, do svých 91 let,“ svěřil se se slzami v očích Barsegh Pilavchyan. Křtu se zúčastnil také podnikatel roku 2013 a 2014 Gevorg Avetisyan, majitel společnosti Marlenka, jehož prarodiče byli Turky zavražděni ve své továrně na cukroví v tehdejší Konstantinopoli a který je rovněž jedním z hrdinů vzdělávacího dokumentárního snímku Arménská genocida, který je (spolu s dalšími filmy, audiovzpomínkami pamětníků a pracovními listy pro učitele) na DVD, jež je součástí knihy. „V Arménii byste rodinu, která genocidou nebyla nějak postižena, nenašli,“ tvrdí.

Během večera ale zazněl i jiný názor, a to od zástupce tureckého konzulátu. Podle něj se v případě událostí roku 2015 v Osmanské říši nejednalo o genocidu. Zároveň ho udivilo, „že genocidu Arménů řešíme v České republice, která má své vlastní kostlivce ve skříni, např. Benešovy dekrety". „Popírání genocidy patří mezi fáze, které najdeme u každé z genocid 20. století. Myslím, že tato diskuse byla pro mnohé cennou zkušeností a poučením. Právní kličky mezinárodních institucí mohou být mnohdy zavádějící, i proto je potřeba o těchto genocidách stále hovořit,“ zhodnotil diskusi Martin Šmok.

Ostravský křest knihy proběhne 21. ledna 2015 v 18.00 hodin v Antikvariátu a klubu Fiducia. Součástí slavnostního uvedení knihy budou projekce dokumentů o genocidě Arménů a romském holokaustu. 

Knihu si můžete koupit na E-SHOPU Moderních dějin ZDE

Nakladatel: Občanské sdružení PANT, Edice Moderní dějiny
IBAN 978-80-905942-7-2
Překlad: Petruška Šustrová a Rita Kindlerová
Popis: brožovaná, 196 stran
Rok vydání: leden 2016

UKÁZKY Z KNIHY

„Když bylo do našeho vagonu naloženo tolik lidí, kolik se vešlo, a dveře byly zvenčí zavřeny mohutným hákem, De Vries to spočítal: bylo nás tam 62 plus kočárek. Se všemi svými zavazadly jsme tam byli namačkáni jako sardinky v krabičce. Člověk měl stěží kam natáhnout nohy. První problém, který jsme se snažili vyřešit, bylo rozhodnutí, v jaké poloze bude lepší cestu absolvovat, vestoje nebo vsedě. Na to neexistovala odpověď, která by platila jako obecné pravidlo. Někteří mohli tak dlouho sedět, kdežto jiní stáli. Hodně místa zabíral také kočárek a sudy. Sud se začal používat, ještě než vlak vyjel, protože mnohým povolily nervy. Bylo dohodnuto, že se budou dvě ženy střídat a držet kabát, když bude sud potřebovat použít příslušnice jejich pohlaví. Totéž samozřejmě platilo i pro muže. Umíte si představit, že ve vagoně brzy začal být nesnesitelný zápach.“

„V neděli 30. května 1915 příslušníci milice ve městě Diarbakiru na jihozápadě země svázali ruce celé arménské elitě – šlo o 636 hodnostářů a biskupa – a odvedli je k řece Tigris. Když tam dorazili, naložili je na velké prámy s tím, že budou transportováni na jih. Milice se s váženými muži plavila po proudu k rokli, kde prámy uvázala. Oběti byly oloupeny o peníze a ve skupinách po šesti odvedeni; pak jim muži najatí guvernérem svlékli všechno oblečení a zabili je – sekerami, dýkami a střelnými zbraněmi. Těla pak hodili do řeky.“

„Napřed jsme byli příliš rozčílení, než abychom přemýšleli. Později už to byl hodně zvyk. Ve stavu, v jakém jsme byli, pro nás nic neznamenalo, že jsme usekli hlavy všem svým sousedům. Stala se z toho samozřejmost. V té době už to nebyli naši dobří sousedé z minulých dob, kteří nám v hospodě pošlou láhev, protože už tam nesměli. Už nebyli lidé, kterými byli v minulosti, a my také ne. Nezatěžovali jsme se jimi ani minulostí, protože jsme se ničím nezatěžovali. Všechny přátelské pocity jsme museli nechat na kraji močálů, dokud nepřišel signál, že naše práce skončila. V bažině nebylo povoleno slušné chování. Byli jsme tak rozdivočelí a zatvrzelí, že jsme jen zabíjeli a zabíjeli a všechny pochybnosti šly kvůli tomu stranou.“

„Kdybyste viděla, drahá maminko, kolik u nás umírá lidí hladem. Lidé vykopávají mrtvoly a jedí je – hrůza je to. U nás mnoho Čechů zemřelo, i Rusů. Vozili je vozama na hřbitov. Dětí-sirotků bylo tolik, že si s nimi nevěděli rady. Tak je sehnali do jedné stodoly a tam je spálili.“

Fotografie

Diskuse

Kniha o genocidách 20. století vyvolala zájem i živou diskusi

Nová kniha o holokaustu v Maďarsku

Možná, že bude českou veřejnost zajímat, že na jaře vyjde ve Spojených státech třetí vydání knihy Politics of Genocide: The Holocaust in Hungary od Randolpha A. Brahama....

počet příspěvků: 1 | poslední příspěvek: 14.1.2016 23:13Vstup do diskuse >>

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

18.12.

Karel Hansa: Hrůzy východu

Češi měli ve 20. letech 20. století svědectví o arménské genocidě z první ruky. O arménských osudech se českou...
8.10.

Ukázková kapitola z knižní novinky Krvavé země (sovětské hladomory)

Ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka Vám přinášíme ukázku z nové knihy Timothyho Snydera: "Krvavé země". Jed...
31.5.

Genocida Romů v českých zemích 1939-1945

Výuková prezentace vychází z materiálu historika Michala Schustera z Muzea romské kultury, který byl připraven...
30.1.

Genocida ve Rwandě

Metodologie pro učitele sleduje genezi sporů mezi etniky ve Rwandě, které vedly v důsledku až ke genocidě. Pře...
16.5.

Genocida Arménů

Shrnující prezentace přináší základní vhled do historie genocidy Arménů v Osmanské říši v období I. světové vá...
17.1.

Ghetto Terezín, holokaust a dnešek

Rádi bychom vás informovali o dalším kroku Institutu USC Shoah Foundation podniknutém v rámci snah o zpřístupn...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT