Moderní-Dějiny.cz

Cena Jaromíra Šavrdy byla udělena Petrovi Pithartovi

Publikováno: 11.12.2018, Aktualizováno: 13.12.2018 20:13
Autor: (red)

V pondělí 10. prosince 2019, u příležitosti 70. výročí Všeobecné deklarace lidských práv udělil spolek PANT  již podesáté cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Letošním laureátem se stal signatář Charty 77, dlouholetý předseda Senátu a autor řady knih Petr Pithart. Slavnostní předání ceny se odehrálo  v Centru PANT v Ostravě.

Cena Jaromíra Šavrdy byla udělena Petrovi Pithartovi

Cena byla udělena na závěr dvouhodinové besedy s Petrem Pithartem na téma: “O svobodě a lidských právech”, kterou moderovala Petruška Šustrová. Beseda se konala se s podporou zastoupení Evropské komise v ČR.

Petr Pithart , narozený 2. ledna roku 1941 v Kladně, pochází z rodiny právníka a předválečného člena KSČ a za II. světové války nacisty vězněného JUDr. Viléma Pitharta, pozdějšího náměstka ministra průmyslu a naposledy do roku 1969 československého velvyslance ve Francii ve spojitosti s protestem proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. 

Petr Pithart po ukončení středoškolských studií absolvoval právnickou fakultu Univerzity v Praze v roce 1962, přičemž ještě během studia se stal členem Komunistické strany Československa. Své členství v této politické straně ukončil na protest proti okupaci vlasti v září roku 1968. Po absolvování práv pracoval od roku 1962 jako odborný asistent na katedře státu a práva Univerzity Karlovy. Od roku 1968 do roku 1969 byl souběžně externím redaktorem Literárních listů a tajemníkem mezioborového týmu Zdeňka Mlynáře, který se zabýval reformou politického systému. Krátce byl studentem na Oxfordské univerzitě. Po návratu do vlasti a musel opustit právnickou fakultu UK. 

Počínaje rokem 1969 vystřídal několik dělnických profesí a mimo jiné pracoval jako čerpač a později jako právník ve stavebním podniku, odkud byl po podepsání Charty 77 okamžitě propuštěn. V té době spolupracoval s dalšími signatáři Charty 77 a angažoval se na poli zajišťování i tvorbě samizdatové literatury. Trvale se nemohl uplatnit jako právník a pracoval jako zahradník, noční hlídač, pomocná síla ve skladu. 

V roce 1989 se od počátku zapojoval do činnosti v Občanském fóru, kde byl od počátku roku 1990 členem Koordinačního centra OF. Na základě doplňování poslanců tehdejšího Federálního shromáždění, české části Sněmovny národů, se stal Petr Pithart od 30. ledna 1990 poslancem, sice bezpartijním, ale delegovaným za volební obvod č. 2, tedy Prahu 4. Ve skutečnosti patřil mezi kooptované poslance za Občanské fórum. Od února 1990 do července 1992 byl předsedou české vlády. 

V roce 1991 pokračoval ve své politické činnosti a při rozpadu Občanského fóra se jako spoluzakladatel a následně místopředsedou, angažoval při vzniku Občanského hnutí, které jako politické uskupení ve volbách v roce 1992 zcela neuspělo, když nezískalo ani zastoupení v zákonodárných sborech. Petr Pithart se krátkodobě do politického dění nezapojoval. V roce 1990 se stal docentem právnické fakulty UK Praha a také předsedou Společnosti Bernarda Bolzana. 

V období let 1996 až 1998 a dále 1998 až 2000 byl předsedou Senátu ČR, od roku 2004 byl jeho místopředsedou. Senátorem byl za senátní obvod č. 44-Chrudim v období let 1996 až 2012. Neúspěšně kandidoval v roce 2003 na funkci prezidenta České republiky. 

Literárně debutoval v roce 1959 v kulturní rubrice časopisu Univerzita Karlova, kterou až do roku 1962 redigoval. V následujících létech své texty a poezií publikoval v časopisech Plamen; My; Listy, v deníku Práce, Literárních novinách a Literárních listech. V roce 1979 ineditně vydal svou úvahu: Pokus o vlast: Bolzáno, Rádl, Patočka a my v roce 1979. Po roce 1990 vydal publikace s historickými rozbory českého politického dění a myšlení, např. Osmašedesátý /1990/; Obrana politiky /1990/; Dějiny a politika: Výbor z esejistiky /1991/ a další. Spolupracoval s Československým i Českým rozhlasem, Čs. televizí v nejrůznějších pořadech a reportážních vstupech.

Cena Jaromíra Šavrdy
Spolek PANT
uděluje tuto cenu za svědectví o totalitě od roku 2008. Ocenění připomíná spisovatele Jaromíra Šavrdu, těžce zkoušeného komunistickým režimem, a je každoročně udělováno osobnostem, které aktivně vydávají svědectví o době nesvobody a zločinech totalitních režimů. Cenu Jaromíra Šavrdy doposud obdrželi: Antonín Huvar (2008), Eva Vláhová (2009), Václav Havel (2010), František Zahrádka (2011), Luděk Eliáš (2012), Emilie Machálková (2013), Vilém Prečan (2014), Ivan Binar (2015) a manželé Alicja a Zbigniev Gluzovi (2016).

Přečtěte si zamyšlení nad smrtí a odkazem Jaromíra Šavrdy, jehož autorem je novinář a signatář Charty 77 Jan Král.

O Jaromíru Šavrdovi čtěte také ZDE
Fotogalerii Jaromíra Šavrdy si prohlédněte ZDE
Filmovou vzpomínku jeho ženy Dolores si můžete spustit ZDE

Fotografie

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

8.2.

Blahopřání Jaromíra Šavrdy Jaroslavu Seifertovi k udělení Nobelovy ceny

Pracovní listy rekonstruují situaci, ve které se básník Jaroslav Seifert ocitl za normalizace. Žáci zjistí,čím...
2.1.

Spisovatel v normalizačním vězení – případ Jaromíra Šavrdy

Soubor pracovních materiálů nabízí žákům možnost nahlédnout do dobových pramenů a vzpomínek, z nichž zjistí, j...
19.10.

Dolores Šavrdová - domovní prohlídka

Chartistka a manželka disidenta, signatáře Charty 77, spisovatele Jaromíra Šavrdy vzpomíná na to, jak u nich d...
19.10.

Dolores Šavrdová - Jaromír Šavrda ve vězení

Víte, co je to díra nebo filcunk? Chartistka a manželka chartisty a spisovatele Jaromíra Šavrdy vám to osvětlí...
30.8.

Posledních pár lístků - samizdatové vydání básní Jaromíra Šavrdy

Nabízíme vám faksimile unikátního samizdatového vydání básní ostravského spisovatele, chartisty Jaromíra Šavrd...
28.6.

Libri prohibiti Jaromíra Šavrdy

Předkládáme vám krátký filmový dokument z cyklu "Sami proti zlu" věnovaný významným osobnostem Moravskoslezské...
1.1.

Fotogalerie Jaromír Šavrda

Narodil se v Ostravě 25. května 1933 a zde také v nedožitých 55 letech zemřel 2. května 1988. Pracoval jako kn...
28.11.

Fotogalerie Cena Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě pro Františka Zahrádku

V knihovně samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti proběhlo 25. listopadu předání Ceny Jaromíra Šavrd...
27.11.

Cena Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě byla udělena Františku Zahrádkovi

V knihovně samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti proběhlo 25. listopadu předání Ceny Jaromíra Šavrd...
6.12.

Předání Ceny Jaromíra Šavrdy Václavu Havlovi

Občanské sdružení PANT uděluje u příležitosti Dne lidských práv Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. ...
2.12.

Fotogalerie Cena Jaromíra Šavrdy pro Václava Havla

Občanské sdružení PANT uděluje u příležitosti Dne lidských práv Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. ...
19.9.

Jaromír Šavrda - Svědomí Ostravy

Studie se zabývá životem a dílem ostravského spisovatele, novináře a disidenta Jaromíra Šavrdy, poukazuje na o...
28.6.

Přechodné adresy Jaromíra Šavrdy

Chartisté to měli v časech vrcholící normalizace hodně těžké. Velkou dávku osobní odvahy přitom museli prokazo...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT